Březen 2017

Lži

1. března 2017 v 23:33 | L Arpet
Chci tě obejmout a vidět úsměv na tvé tváři,
toulat se s tebou bez cíle,
chci ti lhát, že na tobě mi nezáleží,
a přitom stát těsně u tebe,
bojovat proti přesile
protichůdných citů zrádných,
kvůli nimž se cítím zmateně.

Chci obejmout a přivinout se,
předstírat přátelské rozloučení,
chci odejít abys mohl za mnou rozběhnout se,
chci lhát že tohle nic neznamená,
přitom doufat že se situace změní.

Jediné čeho jsem docílila:
že se nenávidím.

Před usnutím

1. března 2017 v 22:37 | L Arpet
Zbytky příměří těžce potlačuji,
kráčím směrem k popravišti,
schovám se v něm, ve svém útočišti,
když ocitnu se v boji.

Poslouchám zpěv gilotiny před usnutím,
kvílení větru uspává mě,
že jednou tady zemřu vidím jasně,
zatím budím se při zrození noci.

Hvězdy jsou svíce na mém hrobě,
těmně mi svítí na cestu,
pán bolesti si hledá nevěstu,
utrpení dá jí k svatbě.

Před usnutím patřím tobě,
pevně svíráš mě v náručí,
chceš si mě ochočit,
abych s tebou spala v hrobě.