Vzpomínka

27. února 2017 v 23:57 | L Arpet |  The rest of
Fixou si píšu na ruce
pár slov, sladkou vzpomínku,
co nestojí už za zmínku,
ztracenou v delší odmlce.

Tóny slov se lynou z úst,
němě krouží mezi sebou,
temný osud cestou spletou,
nech je v sobě pevně růst.

Vyřež krví, co je psáno
ve tvé dlani,
pořádně podívej se na ni,
osud vysmál se ti dávno.

Bueš snad bojovat
nebo to vzdáš?
Neptej se osudu, odpověď znáš,
jen se k ní musíš odhodlat.

Snad jednou přemůžeš strach,
přestaň se konečn bát,
co se ti může stát?
Vzpomínku proměň v prach.

Váhám, zda mám vyslat slova,
nebezpečnou hru rozehrát,
rozhýbat zrezivělý drát,
trpět znova.

Dohrát rozehranou hru,
po boku krále stát,
dokud nepadne šach mat,
pak rozplynout se ve víru.

Ve víru všeho se vzdát,
už není jak dál hrát,
co chceš můžeš si brát
mě nezbývá než se ti odevzdat.

Tak ber!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama