The queen of the midnight

7. listopadu 2016 v 22:17 | L Arpet |  The rest of
V srdci harfy hrají,
tóny jemně zní,
tóny něžně hladí,
celou pravdu ví.

Flétny mi křídla dají,
tancuji v rytmu tamburín,
housle mě provázejí,
podtext se hraje na klavír.

Vzduch v píšťale chvěje se víc než já,
struny houslí jsou mou vznešeností,
slza zapomnění je můj drahokam,
tancuji, točím se bez radosti.

Hrdá a majestátní hudba,
mluví z mého nitra za mě,
mým jazykem flétna zpívá,
rozumnět snažíš se marně.

Ona má rozcuchané vlasy,
oči se točí k nebi hvězd,
ona má popelem posypané vlasy,
nechá se čistou vodou vést.

V tůni tančí za zpěvu houslí,
flétny hladí ji svými tóny,
vzájemně se propojují,
klaní se tóny tamburíny.

V temnotě ve stříbře je jedna její tvář,
něžná se studeným srdcem,
sny její nezná snář,
snad jenom kapky v řece.

V bílém rouše stojí sama,
spojena s vodou něžným zvukem,
vidět je v odraze od měsíce,
jeho stříbrem přepásaná,
stojí tu se stříbrným lukem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 stuprum stuprum | Web | 8. listopadu 2016 v 17:41 | Reagovat

Stříbrněskvoucí k popravě jdoucí. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama