Špatná báseň

24. dubna 2016 v 21:57 | L Arpet |  The past

K tomu, koho jsem poslala pryč,
nejradši bych se zpátky rozběhla ,
hlavu mu na prsa složila,
pletu si na sebe bič.

Doufám v zoufání,
v smíchu skrývám pláč,
co ty jsi vlastně zač,
beze strachu hrůzu sobě naháním.

Proč život ve své jemnosti musí být tak krutý,
proč v lásce nenávist se rodí,
proč narozdíl od nás slepí vidí,
proč předsevetí zpátky se hroutí.

Zmatená jsem, nevím co bych měla,
přesto vím, co teď bych chtěla,
to, co nejde zpátky,
jako když projdeš vrátky,
a ztratíš klíč.
Otočíš se, chceš k němu blíž,
nejde to, musíš počkat,
jestli ti odemkne,
a nebo ne.

A ve tvé nové zemi kde není nikdo znám,
kde matka, bratr zřekne se tě,
kde jsi jen článkem ve štafetě,
srdečně přijat, každým odmítán.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 mynakedsoul mynakedsoul | Web | 29. dubna 2016 v 19:03 | Reagovat

líbí se mi ta inspirace z básně od villona :) je to jedna z mých oblíbených :)

2 L Arpet L Arpet | E-mail | Web | 30. dubna 2016 v 11:55 | Reagovat

[1]: Děkuju, no učím se češtinu, takže jsem se rozhodla to trochu využít :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama