Ambity

11. února 2016 v 19:01 | L Arpet |  Stories
Nejprve jsem vešla do kostela a musela jsem projít postranní brankou, abych mohla vejít do ambitů. Ticho, které mě zde přivítalo nebylo tíživé, ale nebylo ani veselé.
Před sebou jsem viděla ambity, chodbu vedle kláštera, jejíž rohy se sbíhaly v pravých úhlech. Po pravé straně stála vysoká stěna, na které na pár místech visel malý obrázek nebo křížek, což patrně tvořilo křížovou cestu. Mohlo to působit velice tísnivě, avšak na druhé straně byla velmi vysoká okna tvořena lomeným oblukem. Ve špičce jsem viděla ještě zbytky kamenné výzdoby, což ve mě vyvolávalo dojem, že se to za chvíli zřítí. Ale přesto to tu stálo všechno dál, ve své majestátní a zároveň křehké kráse. Okny sem pronikal chladný vzduch studeného pozdzimního dne a dodával ambitům ponurý vzhled.
Podvědomě jsem slyšela tiché tóny varhan z kostela a ve své mysli jsem viděla mnichy procházející ambity. Modlili se růženec a já jsem je, ačkoliv jenom ve své představě, následovala. Jejich mumlavé zpívání vyplňovalo veškerý volný prostor a přes monotónost dodávalo naději.
Uprostřed ambitů byla malá čtvercová zahrada s kašnou. Voda v ní byla studená a pouze ten, kdo by do ní hodil minci by snad mohl očekávat splnění svého přání, jinak ovšem sloužila na okrasu. Celá byla porostlá mechem a vyjímala se urostřed obkroužená cestičkou z bílých kamínků.
Procházela jsem ambity, občas jsem minula dveře, které vedly do kaple nademnou nebo do podzemí. Přicházel večer a v ambitech se šeřilo mnohem rychleji. Ačkoliv to v nich za tmy vypadalo strašidelně, ve vzduchu jsem stále cítila klid a naději.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 dreamyrosie dreamyrosie | Web | 23. února 2016 v 9:21 | Reagovat

Moc hezké, takové snové, naděje plné... :)

2 L Arpet L Arpet | Web | 17. dubna 2016 v 16:04 | Reagovat

[1]:Děkuji, občas mám pocit, že bych měla napsat i něco "světlejšího" :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama