Výlet do vesmíru?

11. září 2015 v 20:59 | L Arpet |  Co jsem psala dřív
Další z mých povídek, tuhle jsem psala myslím ve čtrnácti. Ve své době to bylo celkem oblíbené. :) A taky to můžete najít na jiném blogu. opět se jedná o další přesunutí, jako to bude u většiny těchto povídek. :)


Jmenuji se Luizzianna a je mi čtrnáct let. Mám černé vlasy a hnědé oči. Jsem štíhlá a měřím asi sto šedesát centimetrů. Mám adoptivní rodinu, která mě ale nemá moc ráda. Nejčastěji mě oslovují Luz.
Když jsem byla malá, moje rodina zemřela na tuberkulózu. Mě ale lékaři vzali (jako pokusné morče) a implantovali mi mimozemské buňky. Potlačily tuberkulózu a následně se z nich vyvinuly druhé, mimozemské plíce. Výsledkem toho všeho je, že nejenže jsem přežila, ale navíc mi nevadí extrémní teplo, zima a k dýchání nepotřebuji kyslík.
Lidé mě, ale považují za mutanta. Nebo mimozemšťana. Někdo se mě bojí, někteří lidé si mě zhnusili. Každopádně mě nikdo nemá rád. Tedy, ……… kromě lékaře, který mi zachránil život a u něhož žiji.
Proto pracuji v NASA a létám do vesmíru. Kvůli tomu jsem nechodila do normální školy, ale měla jsem speciální školení a jsem v podstatě elektro technik. Taky umím dost dobře s počítači, takže zjistit nějaké heslo pro mě nepředstavuje opravdu velký problém. Ale tohle naštěstí nikdo neví. No, skoro nikdo….
"Deset, devět, osm, sedm," bylo zahájeno odpočítávání. Šest, pět, čtyři, tři, dva, jedna, START. Zažehli jsme motory a raketoplán se odlepil od země. Překonali jsme zemskou gravitaci a vletěli jsme do vesmíru.
Obklopovala nás černočerná tma, ve které bylo na několik tisíců biliónů hvězd. Ba i víc. Prolétli jsme těsně kolem Marsu (málem jsme o něj zavadili křídlem) a zamířili k Saturnu. Kometa tam rozbila družici a my tam měli vypustit novou. Když jsme stáhli rozbitou družici, po důkladné prohlídce jsem zjistila, že se po několika úpravách dá znovu použít.
Následoval let zpět k matičce Zemi.
Byla vidět již zdálky, ale trvalo poměrně dlouho, než jsme se k ní dostali. Tady končila jejich mise. Poslední částí jejich úkolu bylo odletět beze mne. Moje mise právě začínala.
Kolem Země obíhala orbitální stanice. Nedalo se v ní pracovat (tedy ostatní lidé tam nemohli pracovat), protože tam nebyl kyslík a elektrika. Tak jsem ji měla opravit. Samozřejmě ji neopravuji sama. Jenom než bych opravila solární panely a zavedla elektřiny trvalo možná i dva roky. Dále se musí upravit a hlavně opravit ubikace pro kosmonauty (nebo astronauty), různé laboratoře, pokusné místnosti .....
Kolegové se tu budou střídat, ale nikdo z nich tu nezůstane celý život. Já ano. Zůstanu tu, protože hvězdy jsou hodnější než lidé. Nepovažují mne za mutanta. Patřím k nim. To se o lidech nedá říct. Protože oni mě nenávidí.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama