Dobrovolná oběť IV

22. září 2015 v 21:47 | L Arpet |  Stories
Okna byla rozbitá, stoly převržené a všude byl hrozný nepořádek. Všechno bylo rozmláceno hroznou silou a několikaletou nenávistí. Vzduch byl naplněn pachem krve. Vzduchv ústech hořknul a člověk měl co dělat, aby se neudusil. Všechno bylo tak skličující. Během týdne se rozbilo nové přátelství a stín smrti se nyní pořád točil kolem mě. Seděla jsem u mého lovce a omývala jsem mu rány. Objímala ho a skoro i líbala. Za těch několik dní jsme se neuvěřitelně sblížili. Dneska to nebylo zas tak hrozné, i když cítím, že slábnu a víc se blížím k rozhraní života a smrti. Je to třetí den, co se mě můj Lovec pokouší bránit. Jenže už nemůže. Nebere si ode mě tolik krve, kolik by potřeboval. Abych přežila. Ale jestli se nestane zázrak, stejně nepřežiju.

Lovec se vedle mězačal zvedat. Podepřela jsem ho a pomohla mu vstát. Nemělo smysl mu odporovat, když něco chtěl, tak nepřestal, dokud toho nedosahl. Jeho bratr se dnes odplazil na kolenou. Zítra to bude naposled. Buď tu zůstane mrtvý nebo se mnou odejde.Při tom pomyšlení jsem se zachvěla, to se radši zabiju, než aby mě dostal. Lovec mě vedl do sklepa.S hrůzou jsem strnula. Podel jedné stěny byly vyrovnány rakve s mladými mrtvými lidmi. Naproti nim pak byly police s nádobkami plné krve. Ten pohled děsil. Všichni měli šaty ze skříně. A vzadu v rohu byl jeden podstavecvolný, jakoby pro mě. Život, který bych dala za mého Lovce předtím, jako by se mi v tu chvíli zdál příliš srahocenný. Svět se se mnou najednou zatočil a já se zhroutila na zem. Celá jsem se třásla. Otevřel jednu z těch nádobek a napil se. Přišel ke mě a trochu krve mi nalil na mé rty a já, ačkoliv jsem nechtěla, musela jsem to spolknout. Pak mě přinutil spolknout další dávku a ještě jednu. U toho mi vyprávěl o jeho minulosti, o lidech, které zabil kvůli krvi, kterou slíbil bratrovi. Všechno taddy bylo jeho bratra, nic z toho mu ale oficiálně ještě nedal. Chystal se tak udělat v nejbližší době a já měla být poslední obětí. Bohužel se ale do mě zamiloval. A nechtěl mě zabít. Od té doby přemýšlel, jak se zbavit toho podstavce a jak sehnat poslední nádobku krve bez zabití.

Pak si ke mě sednul a hladil mě po vlasech. Začal mě líbat. Nebránila jsem se, ale ani jsem nebyla aktivní. Cítila jsem jeho ostré zuby a chuť krve. Přitiskl se ke mě a mě si tisknul k sobě, hladil mě a objímal. Z očí se mu kutálely slza. Věděl, že bych ho měla ráda jako normálnáho člověka, že jsem ho možná měla ráda před tím, než mi ohalil svou vraždící minulost, to jak byl posedlý, aby získal co nejvíce krve, ale ted, že už ho nemůžu mít ráda... Sama jsem nevěděla, co mám dělat. Měla jsem ho ráda pořád, ale trochu jsem se ho bála. Rozhodla jsem se, stejně už nebudu žít moc dlouho, pravděpodobně, a tak jsme splynuli v jedno tělo. Bylo to krásné, navzdory tomu vypětí a přetálý strach udělaly své a já omdlela.

Když jsem se probudila, cítila jsem se velice mizerně. Z krku mi stékala teplá krev. Byla jsem zmatená a chvíli trvalo, než jsem si uvědomila, kde jsem. Slyšela jsem slabé sténání, na podlaze ležel svázaný Lovec. U něj stál jeho bratr a několik dalších postav. Ruka jeho bratra se chstala ukončit jeho život. O mě se nikdo nestaral, předpokládalo se, že se jen tak neproberu. Nůž klesal dolů, trýznivě pomalu, mě to však dodalo naději a odvahu. Byl již skoro dole, když se o vteřinu později zabořil do mého těla. Rychle jsem ho vytáhla, než se ti kolem stačili vzpamatovat a přeřezala jsem Lovci provazy.

Zchromlýma rukama mě objal a šeptal mi slova lásky a omluvy, že kvůli němu tak trpím. Řekla jsem mu, že už dlouho nebudu. Vedle něj seděl jeho bratr s vytřeštěnýma očima. Byl v šoku, že mi ublížil, chtěl mě živou. Lovec se rozkašlal. Nebylo mu dobře. Rozhoupala jsem se k poslednímu kroku. Něžně jsem ho pohladila. Pak jsem jsem si pořezala zápěstí a nachala mu krev téct do pusy. Bránil se, nechtěl to, ale tentokrát, poprvé a naposledy, jsem našla sílu potlačit jeho vzdorování a jeho přání. On sílil, já slábla. Ležela jsem mu v náručí, neschopná čehokoliv. Propadala jsem se do temnoty a chladu smrti. Na rozloučenou jsem mu řekla jedinou větu.

"Milovala jsem tě od prvního setkání a miluji tě stále."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 BillyFlurl BillyFlurl | E-mail | Web | 3. března 2017 v 16:40 | Reagovat

wh0cd523028 <a href=http://buyviagraonline2017.com/>viagra online</a>

2 Homeworks Of America Homeworks Of America | E-mail | Web | 25. ledna 2018 v 11:25 | Reagovat

essay writer one hour <a href="https://researchessay.us.com">research essay</a> research essay <a href=https://researchessay.us.com>write my research paper</a>

3 Payday Loans Payday Loans | E-mail | Web | 5. února 2018 v 12:44 | Reagovat

cash loans <a href="https://cashloans.us.com">cash loans</a> payday loans online same day <a href=https://cashloans.us.com>payday loan lenders not brokers</a>

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama